V pátek jsem dostal email a naše potvrzená sestava mě neskonale překvapila, jen jedna očekávaná absence a jinak v plné síle. Celkem pozitivně naladěn jsem přemítal o nedělním zápase a o tom, jestli existuje něco, co by nám mohlo zabránit vyhrát. Konečně přišla neděle a zápas AŠK-Šumperk a při pohledu na soupisku hostů jsem přemýšlel, jestli to myslí vážně, v tak slabé sestavě jsem je ještě hrát letos neviděl. A přestože nám chyběl původně nahlášený Tomáš Zbořil, utkání mělo jasného favorita.
Možná i proto jsem vlastní partii nevěnoval moc pozornosti a chtěl ji mít co nejrychleji z krku. Když jsem se poprvé na partii pořádně podíval, tak jsem zjistil, že jsem ve střelcovce s 6 pěšci na každé straně a jak to budu vyhrávat mi rozhodně jasné nebylo. Rozhodl jsem se tedy rozptýlit chmury pohledem na šachovnice spolubojovníků.
Chmury naopak narostly, na jedničce prohranej Tonda Neoral, na druhé až čtrté Peťa Kozák, Honza Gerych i Michal Peřina remízoví, na páté já v remízové koncovce, na šestce Viktor „čistič“ Houžva pěšce víc už od zahájení a asi jediná lepší pozice, na sedmičce totální chaos, Honza Zdražil obětoval věž za dva pěšce a možný útok nebyl z nejjednodušších, no a na osmičce Martin Konečný nekorektně obětoval figuru, čili zápas prohraný a možná i s debaklem. Vrátím se k partii a soupeř mi nabízí remis.
Přemýšlím, jestli ji vzít hned a nebo udělat pár tahů na důkaz, že jsem to zkusil a prostě to nešlo. Vzpomněl jsem si na první a poslední desku a rozhodl se těch pár tahů udělat. Tak jsme udělali pár tahů a skončili v pozici, ke které jsme oba směřovali, černý se postavil králem do opozice a zřejmě měl v záloze i transparent NO PASARAN. Když jsme však dospěli do „konečné“ pozice dle černého, tak jsem zahrál já svůj poslední tah a černý zjistil, že nevýhoda tahu je pěkné svinstvo, o pár minut později se vzdal a my se ujali vedení 1:0.
A tím započala ta šílená jízda. Honza Zdražil přeměnil útok v zisk bodu, Viktor přidal dalšího pěšce a bez problémů zvítězil v koncovce, Michal Peřina tvrdě potrestal nepřesnosti soupeře a z prohraného zápasu jsme rázem vedli 4:0.
A aby toho nebylo pro hosty málo, tak Martin Konečný, který měl průběžně věž a koně míň, dostal darem dva jezdce a zvítězil v koncovce s kvalitou méně. 5:0
Na první a druhé šachovnici se hráči dohodli na remízách 6:1 a dohrával Honza Gerych koncovku s lepším střelcem a pěšcem více, což zvládl dotáhnout do vítězného konce a uzavřel skóre na 7:1.
Jelikož Přemyslovice prohrály, jsme znovu ve hře o postup do druhé ligy.
(Poznámka autora: Názory na všechny partie včetně vlastní jsou čistě subjektivní, ještě jsem neměl čas je prohnat kompem.)
V neděli jsme vyrazili na zápas 5. kola do Uničova a světe div se, poprvé nastoupila kompletně první čtveřice naší soupisky. Osobně jsem jel na zápas s odhodláním vyhrát za každou cenu a podle toho i hra vypadala. Z teorie jsem rychle odbočil už ve třetím tahu a z možných tahů si vybíral ty méně očekávatelné. Partie se tak zdárně vyvíjela směrem, který mi vyhovoval, komplikace už v zárodku a pozice nabízející kombinační i strategická řešení.
V zápase se zatím nic podstatného nedělo, že Tomášové (Zdražil a Zbořil) a Michal Peřina přijdou o většinu času v zahájení, už jsme si v Ašk zvykli a nijak nás to nemůže rozhodit. Na první šachovnici byl dohodnut smír v údajně připravené variantě mezi IM Žůrkem a Tondou Neoralem, jako neznalec jsem šance odhadoval v dané partii pro nás daleko níže, ale začalo to slibně. Další „rychlá“ remíza se urodila na 8. v partii Martina Konečného s domácím rutinérem Axmanem.
Já se v té době v partii s domácím Filipíkem dostal na první rozcestí, kdy jsem si musel vybrat mezi ziskem pěšce, který bude zřejmě navýšen okamžitě na celou figuru, protože bez této oběti by měl soupeř prostě pěšce méně a nulovou kompenzaci, takže jediná nabízející se varianta byla oběť figury za útok anebo jsem mohl hrát na jistotu s pocitem, že soupeř tam nic nemá, ale sám bych tam neměl o moc víc. Po víc než půlhodině jsem dopočítal obranu a se vzpomínkou na Tarraschova slova, útok (převaha) nemusí vyjít, ale pěšec je pěšec jsem si došel pro „svého“ pěšce.
Průběžně se zrodila další remíza na 7. šachovnici, kde Jirka Molnár v totálně vyhrané pozici přehlédl, že pěšec je krytý střelcem a v klidu ho dobral a pak složitě bránil koncovku dvou věží proti dámě s deficitem pár pěšců, ale obranu zvládl, takže stav zápasu byl 1,5:1,5.
V mé partii soupeř podle předpokladů obětoval figuru a já, věrný připravenému plánu, prchal králem do bezpečí. Když soupeř zahrál poslední tah své vítězné kombinace, tak jsem kontroval svým posledním tahem a s figurou víc se poplácal po ramenou, že jsem si vybral správnou cestu. Po dvou „zbytečných“ tazích soupeře jsem si užíval následující pozici:
Díky slabosti soupeřovy poslední řady mám s figurou více několik cest k výhře, nejvíce jsem zvažoval Dg3, což počítač hodnotí jako druhý nejlepší tah s hodnocením cca +3. V tu chvíli jsem následoval Tarrasche podruhé, bohužel jsem si zvolil jeho partii s Laskerem známou např. z Psychologického průvodce šachovou partií a s pocitem, že soupeř už stejně nemá co hrát, jsem si v klidu vzal dalšího pěšce Dxb7. Ztráta pocitu nebezpečí a předčasné uspokojení s pozicí vykonaly své a soupeř mi vcelku rychle vpálil smrtící hák Jc3+, který by tahy Dg3 i Da5 spolehlivě vykryly. O chvíli později jsem v partiáři podepsal 0:1 a domácí se ujali vedení 2,5:1,5.
Díky slabosti soupeřovy poslední řady mám s figurou více několik cest k výhře, nejvíce jsem zvažoval Dg3, což počítač hodnotí jako druhý nejlepší tah s hodnocením cca +3. V tu chvíli jsem následoval Tarrasche podruhé, bohužel jsem si zvolil jeho partii s Laskerem známou např. z Psychologického průvodce šachovou partií a s pocitem, že soupeř už stejně nemá co hrát, jsem si v klidu vzal dalšího pěšce Dxb7. Ztráta pocitu nebezpečí a předčasné uspokojení s pozicí vykonaly své a soupeř mi vcelku rychle vpálil smrtící hák Jc3+, který by tahy Dg3 i Da5 spolehlivě vykryly. O chvíli později jsem v partiáři podepsal 0:1 a domácí se ujali vedení 2,5:1,5.
Aby toho pro nás nebylo málo, tak Tomáš Zdražil na třetí šachovnici odmítl v partii se starším z Navrátilů remízu (v lepší pozici) a jednotahově ztratil figuru a Tomáš Zbořil v tradiční ukrutné časovce musel odevzdat dvě věže za dámu mladšímu z Navrátilů a stál s padajícím praporkem značně hůře, takže zápas byl pro nás, bez ohledu na převahu mladšího ze Zdražilů s domácím Kočím a snahu Michala Peřiny v partii se Švédou, ztracen.
Ale zázraky se občas dějí a dárky se rozdávají, tak jak jsme podarovali soupeře já s Tomášem Zdražilem, tak stejně se zachoval i mladší z Navrátilů, v lepší pozici a spoustou času se přizpůsobil bleskovému tempu soupeře a záhy byl nucen odevzdat jednu z věží. Pokoušel se pak postavit pevnost v koncovce K+V+S+5p proti K+D+J+3p. Tomáš Zdražil sice bojoval s figurou méně o remízu, ale s nedostatkem času přešel kolem lepší varianty a byl nucen se vzdát, takže domácí se dostali do trháku 3,5:1,5.
Situace v ten moment vypadala následovně: na dvojce Tomáš Zbořil snažící se prorazit opevnění soupeře, na pětce Michal Peřina s materiální převahou ve složité koncovce dam a jezdců a na šestce jasně vyhraný Honza Zdražil, který také svoji převahu přetavil v zisk bodu a upravil na 3,5:2,5 pro domácí.
Jelikož Tomáš Zbořil předvedl neskutečně kvalitní hru v závěru partie, dokázal prorazit opevnění mladšího z Navrátilů a srovnal stav zápasu na 3,5:3,5!
Víc než hodinu jsme čekali, zda Michal svoji partii vyhraje anebo jen zremizuje. Pak vzhledem k tomu, že oběma hřáčům dohromady nezbylo ani 15 minut se začala rýsovat i možnost, že i prohraje a naše nervy dostaly další zásah, když Michal místo „normálního“ uplatňování materilní převahy začal operovat na poli taktiky, takže z původního poměru pěšců 5:1 byla nakonec koncovka K+J+2p proti K+J+p, přičemž všichni pěšci byli volní a Michalův jezdec napaden soupeřovým králem. Naštěstí Michal našel správné pokračování a my si mohli zapsat další vítězství 4,5:3,5.
Zápas plný zvratů a promarněných šancí skončil a já sám sebe pro skvělou hru předvádnou v KP vyřadil ze sestavy pro další zápasy.
