Trochu jsem se zdržel na pokeru, a tak jsem na zápas Oblastního přeboru proti Agentuře 64 nevyrážel zrovna nejvyspanější, ale alespoň bohatší…
Při očekávaných absencích v družstvu soupeře na mě měl „zbýt“ nějaký mládežník, s kterým jsem hodlal hrát hlavně rychle. Domácím chyběli ze základu tři hráči (4.-6. na soupisce), takže předpoklady se naplnily. Mé odhodlání hrát co nejrychleji posílil i můj soupeř (Matěj Hrabal), který byl evidentně nemocný a celkem usilovně u partie kašlal. Vidina dárku v podobě nějakého bacilu mě nijak nelákala, takže jsem se držel plánu a hrál rychle, abych co nejrychleji zmizel. Jelikož jsem zároveň hodlal opustit teorii co nejdřív, byla výsledkem kavárenské hry hrozná pozice, ve které jsem se rozhodl obětovat pěšce za trochu vzruchu a prostoru pro své figurky:
Soupeř naštěstí nepokračoval nejsilněji a po 10.h3 cxd4 11.Jxd4 Jxe5 12.Sxe5 Sxe5 13.Jxe6 fxe6 14.Dg5 jsem byl docela v klidu ohledně výsledku partie. (Objektivně to není tak jednoznačné, ale prostě jsem věřil, že už to dotáhnu do vítězného konce.)
Po dalších rozhodně ne nejsilnějších tazích z obou stran jsme dospěli do koncovky:
Zde už stačilo vzít c-pěšce a postupovat s ním vpřed: 43…c5 44.Kf3 c4 45.Ke3 c3 46.Vxd3 c2 47.Vxd5 cxd1D a bílý se po pár zbytečných tazích vzdal a my se ujali vedení 1:0 v zápase. K partii snad jen jedna drobnost. Tím, že budete v soutěži družstev v průběhu partie do mládežníka hustit varianty, jak má pokračovat, mládežníka nenaučíte hrát šachy, ale naučíte ho podvádět. Nebo máte jiný názor, pane Musil?
Tím bychom měli vyřešenou 7. šachovnici a pojďme se podívat na další. Na osmičce Martin Konečný zvolil také kavárenský přístup s dalším z domácích mládežníků (Tomáš Mohapl) a musel hodně vymýšlet, co s partií provést, ale vypadalo to, že útok, vazby atd. povedou k úspěchu, což nakonec při pěšcích f6, g7, Sb2, Se4, Dg6 a černém králi na g8 opravdu v poklidu stačilo na 2:0 a jedeme dál „bomby“.
Na šestce Jirka Kašpárek ve Španělské dostává předčasný vánoční dárek od domácího hráče, který hraje Ja5 dřív, než si pokryje pěšce na e5 tahem d6, čímž po Jxe5 vzniká pro bílého vyhraná pozice s pěšcem víc bez jakékoli kompenzace, ale je z toho kavárna potřetí, když náš borec po d6 neustupuje v klidu jezdcem zpět na f3, ale mění po Jxf7 Vxf7 Sxf7 Kxf7 dvě figury za věž a pěšce a cestu za plným bodovým ziskem si v partii značně komplikuje. Navíc nepokračuje nejpřesněji. Soupeř s dvojicí střelců zlobí a získává jednoho pěšce zpět, naštěstí pro nás se ale tak upnul na vidinu útoku, že si zadarmo nechává brát se šachem figuru a po ústupu krále by přišel i o druhou, takže raději partii vzdává a my vedeme 3:0.
Ale tím končí veškerý optimismus, protože zbylé partie pro nás nevypadají vůbec dobře. Na první šachovnici Zvolánek pozvolna přehrává našeho Jirku Molnára, na dvojce doktor Hejnar manévruje velice podivně figurkama s domácím Musilem, na trojce Michal Peřina zlepšil sice v Ruské pozici oproti svému předcházejícímu pokusu, ale i tak ho Zatloukal pomalu, ale jistě začíná zatlačovat a na čtyřce Viktor Houžva hraje, jak on tvrdí, teoretickou variantu, my, co tuto variantu neznáme, vidíme pouze to, že bílými ve Francouzské ztratil pěšce d4 a e5 a vzhledem k četným výměnám materiálu ta vznikající koncovka s dvěma pěšci méně nevypadá nejlíp (=vypadá hrozně). Snad jen na pětce, kde Olda Kolmaš s Malenovským ztratil pěšce, můžeme doufat v remízu, protože ten pěšec navíc je f3 při formaci bílý g4, e4 a černý e5, g5, což je objektivně remis, protože při správné hře bílý toho pěšce navíc nemá jak prosadit. Nakonec „všechno“ bylo jinak.
V časovkách se zápas prakticky rozhodl, Michal Peřina obětoval Sxh3 a po gxh3 Dxh3 dosáhl remízy opakováním tahů (věčný šach), Hejnar nabízí remis, která je přijata a tím upravuje stav zápasu na 4:1 pro nás a Viktor Houžva v soupeřově časovce sbírá oba chybějící pěšce a vzniká remízová koncovka, kterou se k mému překvapení nerozhodl domácí kapitán hrát, a tak se ujímáme rozhodujícího vedení 4,5:1,5, což bylo naše štěstí, protože Molnárovi se rozpadla pozice s domácím Zvolánkem a musel vzdát a Olda Kolmaš tu remízu bránil tak „skvěle“, že musel vzdát také, čímž upravil skóre zápasu na konečných 4,5:3,5. Uff, uff, po nepřesvědčivém výkonu nejtěsnějším rozdílem ukořisťujeme všechny tři body a stále živíme reálnou naději na vítězství v Oblastním přeboru.
Teď nás čeká několik „lehčích“ soupeřů, takže popředí tabulky bychom měli bez větších obtíží udržet, ale jak udržíme vedení v KP po příští neděli, kdy nás čeká favorit největší, Zábřeh, to je tak trochu záhadou. Leda bychom je porazili a záhada se vyřešila sama. 😀